Časté dotazy
Příze
Velmi ráda odpovídám na časté dotazy s jakou přízí pracuji. Můj názor je ten, že čím slabší příze je použita, tím jemnější a noblesnější krajka je. Já sama jsem si kdysi oblíbila českou ,,Kordonet" č. 50. ,,Kordonet" č. 50 se ovšem v Čechách nevyrábí v různých barvách a já mám barvy ráda, jak je ostatně zřejmé z mých obrázků. Ustálila jsem se proto na ,,Kordonet" č. 30. Z té jsou také vypracovány téměř všechny moje frivolitky. Od Ježíška mám i jiné příze, na kterých není uvedena síla, ale pouze návin v metrech. Všechny odpovídají sílou přibližně ,,Kordonet" č. 30.
Na otázku čím a jak škrobit, není jednoznačná odpověď.
Já se škrobení pokud možno vyhýbám. To znamená, že vybírám tužší přízi, hustší vzory a více utahuji. Škrobím vánoční ozdoby, protože jsou na nich ve větší míře použity pikotky a také proto, že se mohou o Vánocích dostat do rukou malých dětí. Používám pouze přírodní škroby. Plastické výrobky tužím po staru cukříčkem. Mám několikaleté bílé výrobky takto tužené a jsou stále zářivě bílé, zkrátka jako z cukru. Hustotu tužidla a postup je nutné vyzkoušet.
Používání chemických přípravků typu perchloretylen v kombinaci s polystyrénem a jiné fujtajbly k tužení krajky, která přijde do styku s pokožkou je nepřípustné. Já ho zásadně zavrhuji a věřím, že se tento způsob tužení přestane co nejdříve používat.
Pěkné chvíle s frivolitkou přeje Alena Vyčichlová.
Jeden nebo dva člunky ?
Jeden z častých dotazů je také ten, proč pan Jan Stawasz u některých svých vzorů uvádí použití jednoho člunku, když je na první pohled zřejmé, že se jedná o dvojčlunkovou práci. Například v knize ,,Frywolitka szkola i wzory" na straně 58, 66, ale i jinde.
Vysvětlení je velice jednoduché.
Použijeme jeden člunek a místo druhého člunku nám poslouží klubíčko, z kterého jsme na člunek navíjeli. Odpadne tedy navíjení na druhý člunek. Příze mezi klubíčkem a navinutým člunkem zůstane NEpřestřižená.
Práce: Uvážeme jedním člunkem slzičku, práci otočíme tak, jak jsme zvyklí na rub a budeme vázat oblouček, jenom s tím rozdílem, že tvořivá nit na levé ruce povede přímo z klubíčka. A to je všechno. Druhý člunek se používá u mírně složitějších vzorů, kdy se na obloučcích vypracovávají slzičky, anebo, kdy se člunky přehazují.
Závěrem: Setkáme-li se se vzorem, kde se střídají slzičky s obloučky a v návodu je uvedeno použití jednoho člunku, anebo použití jednoho člunku a klubíčka, je to totéž. Z profesního hlediska se v těchto případech u pracovního postupu uvádí použití jednoho člunku. Klubíčko se většinou neuvádí - považuje se to za samozřejmost.
Pěkné chvíle s frivolitkou přeje Alena Vyčichlová.
Kroutivost příze
Jak jsem již dříve na tomto webu v rubrice ,,Jak to dělám " uvedla, vyzkoušela jsem
několik způsobů, kterými se nechá frivolitkový uzlík uvázat. Postupně jsem ale od
všech upustila, a to i od toho, který je v Čechách nejrozšířenější. Hlavní důvod byl ten,
že se při práci nadměrně kroutí příze. Nyní pracuji způsobem bez tohoto problému,
jehož podrobné instrukce lze nalézt v knize Jana Stawasze - Frywolitka szkola i wzory.
Tímto příspěvkem zároveň odpovídám na časté dotazy týkající se přílišného kroucení
příze při práci. Radostné chvilky s frivolitkou přeje Alena Vyčichlová
Metoda odwrócenego czólenka.
V rozkresech Jana Stawasze se pod tímto pojmem můžeme setkat se zelenočerným
značením. V Čechách je tato metoda běžně nazývána jako řetízek. Jedná se o
dvoučlunkovou slzičku, kdy první polovinu slzičky uvážeme tradičně jedním člunkem,
ten pak odložíme a druhou polovinu slzičky uvážeme druhým člunkem, který byl dosud
odložen a vážeme v odvrácené poloze. Instrukce jsou v knize - Frywolitka szkola i
wzory na stranách 33 - 34 a obrázcích 38 - 46.
Pěkné chvilky s frivolitkou přeje Alena Vyčichlová
